občanské sdružení Víchov

   HiStOriE                

 

V historických pramenech je obec zmiňována již od roku 1342, většinou pod názvem Bitkov. Náležela k bezdružickému panství. Podle některých zdrojů se právě tu narodil husitský kněz a ideolog Mistr Jakoubek ze Stříbra. Byl to věrný druh Husův. Je jeho zásluhou, že husité přijali jako symbol reformních snah kalich. Od těch dob odešlo však už hodně vody potokem od Víchova přes Otročín do Mže, Víchov se jako rodná ves této osobnosti nezdůrazňuje.

V průběhu 20. století nestál Víchov ve středu významnějších událostí, většího věhlasu dosáhl snad jen zdejší zájezdní hostinec. Výraznějších stavebně historických pozoruhodností ve Víchově a jeho okolí není. U silnice stojí na návsi drobná kaple. Jak píše Procházka (1995) v historicko-turistickém průvodci po Stříbrsku, má svatyně otevřenou podvěžní předsíň. Stavba je stejná jako v nedalekém Krásném Údolí, Otročině nebo v Ostrovcích. Kaple pochází nejspíše z 30. let minulého století, v posledních letech se dočkala nového kabátu. Z vesnické zástavby dále upoutá pouze objekt s věžičkou a zvonkem, právě ten býval zmíněným zájezdním hostincem. Obyvatelstvo vsi, umístěné uprostřed roviny obklopené hlavně poli a loukami, se věnovalo zemědělství. O tom ostatně svědčí i některé ze zbylých hospodářských dvorů hlavně v jižní polovině vsi. Ještě před druhou světovou válkou měl Víchov (něm. Wickau) přes půl stovky domů a 211 stálých obyvatel. Další vývoj šel tu v poválečném období stejně, jako ve většině obcí nejprve stříbrského, později tachovského okresu.

 A tak k roku 1991 je ve vsi uváděno pouze 26 domů a stovka obyvatel.

Počet obyvatel k 1.1.2005 bylo celkem 78, z toho muži 34 a ženy 44. Je zpracovaná urbanistická studie, připravuje se nový územní plán. V roce 2004 byly provedeny parkové úpravy a rekonstrukce části místních komunikací. Jsou osazeny lavičky a obnovena zeleň.

 

vyhledávání

Zpět na hlavní stránku